ಅವರು ಎಲ್ಲಾ ಜನರು? (ಸಂಚಿಕೆ 8): ಸೇಂಟ್ ಜರ್ಮನಿಯ ಎಣಿಕೆ (ಸಂಚಿಕೆ 2)

ಅಕ್ಟೋಬರ್ 12, 05
ಎಕ್ಸೋಪಾಲಿಟಿಕ್ಸ್, ಇತಿಹಾಸ ಮತ್ತು ಆಧ್ಯಾತ್ಮಿಕತೆಯ 6 ನೇ ಅಂತರರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಸಮ್ಮೇಳನ

Na prosby mých známých a kamarádů se ještě jednou musím vrátit k spektakulární personě jménem ಸೇಂಟ್ ಜೆರ್ಮೈನ್ ಎಣಿಕೆ. A protože excelentních informací mám o této legendě dost, rád se pokusím přidat další zjištění v tomto defilé protagonisty zázračných věcí.

V srpnu 1914 se na vogezské frontě podařilo německému veliteli roty zatknout podezřelého muže, který se pohyboval poblíž vojenského tábora. Neznámý muž byl podežzřelý, že kolaboruje s nepřítelem. Po dopadení se zdráhal udat svoji totožnost, ale později se zcela neuzavíral rozhovorům se zvědavými vojáky. Rozmlouval s nimi německy a francouzsky, ale zdálo se, že ovládá i další jazyky.

Jakto, že to všechno víme? Vyprávěl o tom hornobavorský truhlář Andreas Rill z vesnice Untermühlhausen. Tento bodrý chlapík se oblékl do uniformy nanejvýš neochotně, ale utěšoval se, stejně jako jeho spolubojovníci, že válka skončí nejpozději do Vánoc. O to pobaveněji reagovala celá jednotka na tvrzení onoho anonymního zajatce, který s tímto názorem tvrdošíjně nesouhlasil. Dal všem jasně na srozuměnou, že válečný stav se spojenci potrvá ještě celé roky a budou velké ztráty na lidech a majetku.

Nikdo, počínaje velitelem a konče posledním vojínem, nebyl ochoten zajatci uvěřit. Záhy se však mělo jasně ukázat, že proroctví neznámého cizince v žádném případě nebylo jen pouhé fantázírování – ba právě naopak. A nejen to, ten muž byl zřejmě schopen nahlížet i do budoucnosti. Co tedy řekl o následujících letech, které jsou i pro vojáky na vogézské frontě neznámou veličinou?

Hrabě ze Saint Germaine a jeho proroctví

Pověděl, že tato válka je už pro Německo prohraná; ale protáhne se na pět let a pak vypukne revoluce. Ale ani tím se nic nezlepší. V Německu na sebe upozorní muž z nižších společenských vrstev. Přestože bude od samotného počátku propagovat rovnostářství, nebude lid mít do věcí veřejných co mluvit. Jeh rozkazy budou prosazovány s takovou přísností, že se lidé budou doslova koupat ve vlastním potu. Lidem bude více odebráno, než věnováno a zavládnou strašlivé poměry. Každý den bude přinášet nové zákony a hodně lidí bude díky nim trpět, nebo na ně dokonce doplatí vlastním životem. Tato doba, jak se dověděli udivení němečtí vojáci, začne asi ve dvaatřicátém a potrvá devět let. Následná válka však skončí pro tohoto muže i pro jeho věrné zkázou.

Pokud si říkáte, že jeho předpověď trochu nevyšla, tak si udělejme malou odbočku do historie II. světové války. Do vypuknutí konfliktu se SSSR, zjednodušeně řečeno, se německá vojska skoro nezapotila a jen „hrnula“ nepřátelé před sebou. Až od 22.6.1941 našli Němci sobě rovného. Do té doby neměli soupeře…

Jak by mohli pochopit předpovědi záhadného cizince prostí vojáci? Odkud by také mohli něco vědět o nastávajících převratech, budoucích inflací a nějakých diktaturách v Rusku a Německu?

Jak by mohli cosi tušit o nadcházející hrůzovládě Stalina, či Hitlera? Oba byli v srpnových dnech roku 1914 ještě neznámými postavami lidské historie.

Nikdo tak nebral vážně předpovědi našeho podivného muže – jeho povídání o třetí světové válce Andreas Rill vylíčil své vyprávění 7.8.1947 knězi Baltasaru Gehrovi, který pocházel z jeho rodné vesnice. Další peripetie popsal truhlář ve svých dvou dopisech polní pošty napsané 24. a 30.8 1914. Kněz Gehr jeho líčení uschoval i pro nás. Akorát v těchto dopisech není oznámeno, co se se zajatcem vlastně stalo – byl-li popraven, či propuštěn…

Hrabě ze Saint Germaine a alchymie

Popojděme tedy dále ať se podíváme na další flagrantní anabáze ze života tajemného hraběte. Na živobytí si tato persona vydělávala i alchymistickými výkony, jimž ohromoval své okolí. Byl například schopen umělé drahokamy, což je výkon, jak sami jistě uznáte, schopný zaznamenání. Hlavně v té době, o které píšu – o 18. století.

Sám básník, historik a filozof M. A. Voltaire obdivně označil tohoto hraběte za muže „který všechno ví a nikdy nezemře“. Podivný to muž – řeknete si, právem. Byl i členem řádu maltézských rytířů a za své ho pokládali i svobodní zednáři a Rosenkruciáni. S odkazem na svůj elixír života vysvětloval, že díky němu překonával bez nejmenších problémů velké časové rozdíly. Na dokreslení zmíním i pár vět z jeho, bohužel, jediného dílu jeho písemnosti „La Tres Sainte Trinósophie“: „Rychlost, kterou se řítíme prostorem, není možné s ničím srovnat. V jednom okamžiku jsem zcela ztratil pohled na roviny podemnou. Země mi připadala jenom jako rozplizlý mrak. Zvedlo mě to do obrovské výšky. Celou dobu jsem letěl vesmírem. Viděl jsem, jak se kolem mne otáčejí nebeská tělesa a ztrácejí se mi pod nohama.“

Chce se mi zvolat: Kdo to byl? Odkud byl? Kdy se narodil? Jaké je jeho pravé jméno? Kdy zemřel? Co vše věděl?

Hrabě ze Saint Germaine prý zemřel 27.2.1784

Zasmál jsem se i oficiálnímu údaji z matriky v Eckernförde – prý skonal 27. února, pohřben 2. března 1784. Další údaje neznámé. Pohřben bez účasti veřejnosti v tomto kostele. Rok po údajné smrti se opět konal velkolepý kongres svobodných zednářů. Ve druhém svazku dějin francouzských zednářů se na straně 9 uvádí: „Mezi svobodnými zednáři, kteří byli pozvání na velké zasedání ve Wilhelmsbadu 15.2.1785, byl vedle Saint-Martina a řady dalších i Saint-Germaine. "

„Zesnulý“ hrabě roku 1793 prý navštívil i madame Dübarry, milenku Ludvíka XV., krátce před její popravou. Této „cti“ se dostalo mimochodem i Marie Antoinettě. Když se chystala ve vězení na svou poslední hodinku, zjevil se jí prý přímo v cele.

Roku 1821, teď už prokazatelně, se setkal s francouzským vyslancem, hrabětem de Chalon na náměstí svatého Marka v Benátkách. Nenechal si rovněž ujít možnost zúčastnit se roku 1867 setkání Velké lóže v Miláně. Má fakt cenu pokračovat ve výčtu setkání po jeho údajné smrti. Nemá…

Hrabě ze Saint Germaine v lednu 1972 – je to možné?

V tomto díle tedy připomenu ještě jednu pozoruhodnou událost. Před 23 lety, v lednu 1972, vrtěli údivem hlavou i zkušení odborníci v televizním studiu ve Francii. Sledovali, spolu s diváky, jednoho mladého muže, jak pomocí kempingového vařiče a různých přísad (určitě nejen já bych věděl jejich složení) proměňovat olovo ve zlato! Nikdo však nebyl schopen prokázat něco neseriózního. Všichni přítomní ve studiu a diváci u televize se snažili nachytat tohoto moderního alchymistu při nějakém triku, nějakém podvodu. Marně… Onen mladý muž korunoval svůj senzační pokus snad ještě odvážnějším tvrzením, že jeho občanské jméno zní Richard Chanfray ale je ve skutečnosti identický se známým poutníkem časem a prostorem, majitelem elixíru života a garantem záhad kolem své osoby – hrabětem ze Saint Germaine...!

Podívejte se sami. Zmíněný pokus přeměny olova ve zlato je vidět na začátku videa:

ಅವರು ಎಲ್ಲಾ ಜನರು?

ಸರಣಿಯ ಇತರ ಭಾಗಗಳು