ನಿಗೂ erious ನಾಜಿ "ನ್ಯೂಕ್ಲಿಯರ್ ಕ್ಯೂಬ್" ಇನ್ನೂ ಕಪ್ಪು ಮಾರುಕಟ್ಟೆಯಲ್ಲಿ ಪ್ರಸಾರವಾಗುತ್ತಿದೆ

ಅಕ್ಟೋಬರ್ 03, 04
ಎಕ್ಸೋಪಾಲಿಟಿಕ್ಸ್, ಇತಿಹಾಸ ಮತ್ತು ಆಧ್ಯಾತ್ಮಿಕತೆಯ 6 ನೇ ಅಂತರರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಸಮ್ಮೇಳನ

Jedna z věcí, kterou nacistické Německo naštěstí nezvládlo, bylo vyvinutí jaderné zbraně – třebaže se o to usilovně snažilo, a kostky, které byly výsledkem tehdejších experimentů, stále existují. Hitler požadoval po svých vědcích ovládnutí jaderné energie, naštěstí se jim to ale nepodařilo. Přesto se tomu při experimentu velmi přiblížili se stovkami kostek, seskupených do jakéhosi lustru, popisuje Daily Mail. Reaktor B-VIII, vyvinutý německými fyziky a vědci, byl projekt vedený předním nacistickým fyzikem Wernerem Heisenbergem, kterého zajali spojenci na konci války v roce 1945.

Werner Heisenberg. Bundesarchiv, Bild 183-R57262 / Neznámý / CC-BY-SA 3.0

Právě Heisenbergovi se připisuje objev a pojmenování disciplíny kvantové mechaniky. Němci měli velmi dobře ukrytou laboratoř pod hradním kostelem v městě Haigerloch, ležícím na jihozápadě země. Dnes se toto místo nazývá Atomkeller (Atom Cellar) muzeum. Muzeum je otevřeno k veřejným prohlídkám a navštěvují je zejména ti, které zajímá úsilí válečného Německa věnované vývinu jaderné technologie. Původní jádro reaktoru bylo tvořeno 664 uranovými kostkami, spojenými navzájem kabely, používanými při výrobě letadel.

Replika kostkového jaderného reaktoru v muzeu

Vzhledem k hierarchii divize jaderného výzkumu nebyli nacisté schopní soustředit na jednom místě dostatek kostek na vybudování fungujícího jaderného reaktoru. Američtí vědci si však uvědomili, že po celém světě se na černém trhu mohou stále ještě nacházet stovky těchto krychliček. Jednu z nich dostal záhadným způsobem, hodným špionážního románu Johna le Carrea, před šesti lety od anonymního dárce jeden z amerických vědců.

Repliky uranových kostek v muzeu Haigerloch. Foto: Felix König CC od 3.0

Timothy Koeth je výzkumným pracovníkem na Marylandské univerzitě. V roce 2013 dorazila do jeho kanceláře kostka s nepodepsanou poznámkou, která zněla: „Pochází z jaderného reaktoru, který se pokusil postavit Hitler. Dárek od Ninningera. “ To dovedlo Koetha a jeho tým k dokumentům prokazujícím, že nacisté měli během války dostatek jaderných kostek na dokončení reaktoru, ale tyto byly roztroušeny po celém Německu. Většina nynějších expertů nevěří, že je pravděpodobné, aby zbývající kostky přežily poválečná desetiletí; Američtí vědci po nich ale pro jistotu pátrají.

Původní uranová kostka z německé experimentálního jaderného programu v Haigerloch. Foto Vitold Muratov CC od SA-3.0

Server EurekAlert citoval Koetha: „Tento experiment byl jejich posledním a nejbližším pokusem k úspěšnému vytvoření soběstačného jaderného reaktoru, ale v jádru nebyl dostatek uranu k dosažení tohoto cíle.“ Vysvětluje, že v pokračování k sestrojení funkčního reaktoru bránilo Němcům několik faktorů včetně nedostatku těžké vody. Ani dodání chybějících 400 kostek by tedy nestačilo. Jádro reaktoru bylo umístěno do grafitového pláště, který byl uložen v betonové nádrži s vodou. Voda měla pomáhat regulovat rychlost jaderné reakce.

Nesprávné propočty nebyly jediným problémem, kterému Němci čelili. Podle Koethovy kolegyně Miriam Hiebertové se na zastavení nacistického projektu podílely také nezdravá konkurence a soutěživost. Hiebertová řekla americkému fyzikálnímu institutu: „Kdyby Němci namísto rozdělení mezi oddělené konkurenční divize své zdroje koncentrovali na jedno místo, mohli být schopni postavit funkční jaderný reaktor.“

Tento přístup, jak řekla, byl s velkým úspěchem použit Američany v projektu Manhattan. „Německý program byl roztříštěný a konkurenční,“ vysvětlila, „zatímco pod vedením generála Leslieho Grovese byl Manhattanský projekt založený na centralizaci a spolupráci.“

Tato neschopnost spolupráce nakonec přišla Německo tak draho v závodu o výstavbu jaderného reaktoru. Koeth poznamenává, že ačkoli Německo bylo kolébkou jaderné fyziky a začalo s touto myšlenkou s náskokem několika let před Spojenými státy, měli Němci jen velmi malou šanci na úspěch.

Tato skutečnost byla samozřejmě v souladu s přáním spojenců a ku prospěchu celého světa. Je téměř nemožné odhadnout, jaký by byl výsledek války, pokud by se nacistům podařilo jadernou technologii využít.

ಇದೇ ರೀತಿಯ ಲೇಖನಗಳು